Letní hrady, zámky a další

18.08.2023

Letošní léto je takové zvláštní. Buď vedro, nebo zima, takže se práce táhne a až tak úplně ne ve všem daří. Nicméně se našlo pár chvilek, kdy jsme si mohli udělat volno, a tak letošní dovolená je ve znamení návštěv hradů a zámků a také dalších zajímavostí naší republiky.

LEMBERK   Začneme, a začali jsme, hradem Lemberk, který je nedaleko od nás, a který je podobný hradu Frýdlant. Nejprve jsme se zašli podívat na revitalizovaný mokřad v Jablonném v Podještěsí, kde mají také bývalý zámeček, zvenku velmi hezký, který nyní slouží jako domov mládeže, takže bez prohlídky. Po obědě jsme se vydali kolem Baziliky Minor, tedy svatého Vavřince a svaté Zdislavy, která je nyní v rekonstrukci, tudíž zavřená, po zelené směr hrad. Velmi hezká procházka, necelé 3 km. Prohlídka samotného hradu byla z hlediska interiéru hezká. Nejprve jsme vyšplhali na věž, kde byl hezký výhled. Potkali jsme po cestě dolů pána, který bohužel stihl seběhnout i k prohlídce a přidal se do naší malé skupinky. Smutné bylo, že svým projevem dosti dojem z prohlídky zkazil, ale co už. Z hradu jsme pak kousek jinou cestou, která pak zase navázala u rybníka na zelenou, došli zpět k autu u Baziliky.

PLOSKOVICE  Na zámek Ploskovice narazil Tom při hledání "kam na výlet v okolí". Sice je to okolí vzdálenější, ale i tak jsme to stihli za jeden den, včetně nákupu meruněk a dalších dobrot na místní ovocnářské farmě. Je to zámek nevelký, ale pěkný. Prohlídka byla nejprve jedna zámku jako takového, a následně druhá prohlídka nás zavedla do "podzemního vodního světa". Procházka zámeckou zahradou pak tomuto výletu udělala příjemnou tečku.

TROSKY  Na této zřícenině jsme se vyskytli již vícekrát. Přesto jsem ráda vyhověla přání Lucky, která tam nebyla nikdy, a vydali jsme se po stopách minulosti. Trosky jsou dominantou Českého ráje, často jezdím kolem směrem do Včelopolí a Těšína, takže fotek Trosek mám vcelku mnoho. Po stopách minulosti mám na mysli to, že jsme zvolili trasu k Troskám, kterou jsme již před lety šli. Auto jsme nechali u rybníka Vidlák a po červené jsme vyšli kopec k hradu. Počasí sice nebylo úplně top, ale přežilo i dítě. Na Babě nás zastihl lijáček, jehož příchod jsme zaznamenávali na fotkách. Nicméně jsme počkali, až se to nejhorší přežene a vyšli i na Pannu. Cestou dolů jsme zmokli ještě jednou, ale to přešlo rychle. Sice jsme měli trochu obavu z bahna z kopce v lese, ale v poho jsme bez újmy zklouzali dolů.

FRÝDLANT  Na "náš" hrad jsme se vydali ještě před prázdninama, o čemž jsem napsala článeček z důvodu úžasné prohlídky zbrojnice a věže s panem kastelánem ( článeček ). Chtěla jsem ovšem i na hrad, protože jsem tam dlouho nebyla, Tom ještě déle, a Anička s Luckou nikdy. Z jednoho okruhu hrad a zámek udělali okruhy tři, zbrojnici a věž, hrad zvlášť a zámek zvlášť. Zvolili jsme tentokrát okruh hradní. Lidí bylo sice přiměřeně, přesto na náš vkus hodně. Slečna průvodkyně sice naše interní hlášky moc nepobírala, prostě ne všichni znají Cimrmany, Wericha a podobně. Ke všemu mě Tom pobízel k rychlejšímu tempu, ať tam nezůstanu, tak slečna prohlásila, že jim na hradě straší Kateřina, na což jsem prohlásila, že já straším všude. Tak prej jestli se vidím v zrcadle, jestli nejsem náhodou upír, na což jí Tom odpověděl, že já do zrcadla nekoukám vůbec. Tak se s námi raději už nebavila. Navíc si myslím, že Viléma zastřelili za mlada při lovu a ne že umřel na břišní cosi, ale to je jedno. Na zámek půjdem, až přijede Lucka příště.  

HRADEC NAD MORAVICÍ  Návštěvu tohoto zámku si vyprosila Anička, asi zase podle nějakého filmu. Původně jsme plánovali návštěvu dvoudenní, protože je to na druhé straně republiky, a že to spojíme s Velkými Losinami. Nakonec jsme to otočili za den, i s Losinama. Vyjeli jsme tedy brzy ráno, abychom před jedenáctou byli na parkovišti pod zámkem. Vyběhli jsme kopec, kde nás vítala hudební škola svou hrou na akordeon. Dále mne o kousek dále zaujal kostel, a zklamal pohled na známou červenou cihlovou bránu s věžema. Zakoupili jsme lístek, ale protože neměla slečna v pokladně tištěné lístky, dostali jsme náhradní psaný. Paní průvodkyně byla bezpochyby velký nadšenec do historie a o zámku věděla velmi mnoho a jistě by  dokázala povídat velmi dlouze. Ale její výklad mi přišel tak nějak chaotický, a smutné bylo, že šla vepředu, a s výkladem nečekala na nás poslední, takže jsme některé věci ani neslyšeli. Po prohlídce zámku Bílého jsme se vydali na Bílou věž, což byla tak trochu škoda peněz, ale stane se. Prošli jsme kousek zahrady a zasedli v zámecké restauraci k obědu. Jako poslední byla již zdarma prohlídka ochozu nad branou. Nicméně už jen vstup do areálu by zpoplatněn, takže ochoz byl přecejen také ne zadarmo. Nebo si to možná myslím špatně. Protože Anička sbírá do sešitu vstupenky z hradů a zámků k tomuto určené, došla jsem paní pokladní poprosit, jestli už lístky na tisk má a jestli by mi mohla jeden dát. Vydali jsme se tedy do Velkých Losin cca 100 km přejezdem přes Jeseníky. Krásná panoramata.

VELKÉ LOSINY  Mají sice také zámek, ale my jsme upřednostnili výrobnu ručního papíru. Zajímavé, velmi. Anička si zakoupila mapu Moravy na ručním papíře a sjeli jsme ještě k zámku, který byl již zavřený. Prošli jsme se alespoň zahradou, zámek vyfotili zvenku, a mazali zas těch 350 km zpět.

SKANZEN KRŇOVICE  Tuto zajímavost objevil opět Tom při hledání atrakcí kolem Hradce Králové. Nadšené rodiny vybudovaly na vlastní náklady na zelené louce "vesničku" z replik dřevěných roubenek okolního kraje. Některé objekty byly i rozebrány, převezeny a postaveny zde. Aničku nadchly stará auta, takže další výlet je do Mladé Boleslavi. Mne nejvíce zaujal mlýn s vodním kolem, a hlavně "statek", huuuaauuu tohle fakt chci!!!! Před doslova pár měsíci dokončili větrný mlýn, dřevěný otáčecí. Prohlídku jsme mohli absolvovat s průvodcem, nebo s papírovým průvodcem ve formě sešitu. Do mlýna větrného jsme ovšem mohli jen s průvodkyní. Také kozenky, husy a kuřátka byly fajn.  S paní jsme pak pokecali v pokladně, takže jsme se dozvěděli i pro nás zemědělce zajímavé věci, protože je paní historička. Protože jsme měli před sebou ještě další zajímavosti a tento výlet jsme naplánovali na dva dny, vydali jsme se po obědě dále. 

KUNĚTICKÁ HORA   Hrad, tak trochu zřícenina kterou obnovují z trosek, a velmi se jim daří, myslím po vizuální stránce, měl prohlídku individuální. Pouze v celou byl výklad na náměstí o historii, a kaple byla také extra s průvodcem, tam jsme nešli. Já jsem obdivovala tesařskou, opravdu mistrnou práci, ochozu ze dřeva. Zastihla nás menší přeprška, kterou jsme přečkali u výkladu o historii. Studna s megarumpálem před hradem byla taky velmi působivá. Obešli jsme hrad z druhé strany a vydali se ubytovat do kempu u písáku.

KARLOVA KORUNA CHLUMEC NAD CIDLINOU  Další den byla v plánu jako první Karlova koruna. Stihli jsme hned první prohlídku. Zámek impozantní, v majetku Kinských, takže zas koně. Sakriš, a já jsem tak strašně chtěla se koňákům vyhejbat... Ale na novou expozici i s koněma, otevíranou v září, se možná ještě vydám. Po procházce zahradou jsme odjeli na poslední štaci.

HRÁDEK U NECHANIC  Letošním zatím posledním historickým objektem se stal zámek Hrádek. Zvenku nic moc, červená zmenšenina Hluboké. Ale vnitřní prostory, musím napsat, mne naprosto odrovnaly. Po vstupu do prvního, rytířského sálu mi upadla brada. Ale popořadě. Dojeli jsme za minutu prohlídka s názvem od sklepa po věž. Slečna nás provedla technickým zázemím zámku, kotelnou, elektrárnou a podobně, hlavně kuchyň mne zaujala. No a skončili jsme na věži s rozhledem po kraji. Pěkné. Za patnáct minut nám začínala další prohlídka, prohodili jsme pár slov s paní pokladní, která říkala, že tam včera byla bouřka s kroupama. No a vstoupili jsme na cestu mého údivu. Hrady a zámky mám ráda od malička. Toto jsem opravdu nečekala. Nádherný prostory, krásné věci. Byla to skvělá tečka za celým výletem. Ještě jsme po cestě zabloudili k bonsajovému zahradnictví, a pak už jen hurá domů.

HOLANY  tedy rybníky zde, to byl výlet na základě shlédnutí filmu Vodník, který se v těchto místech natáčel. To jen na okraj, byla to velmi hezká asi dvanáct kilometrů dlouhá procházka.

Různých výletů za rok podnikneme mnoho, přesto bych řekla málo. Tak se těším, že jich ještě pár podniknem. Hodně mně to baví, chodit po lese, koukat na přírodu a mnoho zajímavých věcí, které se v naší republice nachází. Užívejte také!

Kateřina Maiksnerová
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky