Videa

Několik videí z youtube kanálu - kachny224

Poslední nastoupení před delší pauzou proběhlo dvoufázově. V první fázi mi, jak by řekla Mustang, ujely nervy, a trošičku více jsem do kobyly šlápla - u přepravníku jsme nacvičovaly chůzi na kruhu, v klidu a bez emocí. Problém. "Já mám přepnuto a všechno jsem zapomněla". No jo no, mladá a ještě kobyla. Když po extempore dvakrát za sebou nastoupila, nechala jsem ji dvě hodiny být. Za dvě hodiny nastoupila dvakrát během pěti minut. Důležité pro mne je, aby kůň v přepravníku zůstal stát a na vycouvání ven počkal až mu dám vědět. To se povedlo, a budem pokračovat těsně před závody i se zalígrováním.

Další pokus byl už o něco málo úspěšnější, zkoušela jsem dva způsoby. Na tomhle se ukazuje, jak moc vám kůň věří. S Glory "jsme spolu" zatím necelý rok. Má sice člověka jako takového ráda, ale v této zkoušce jsem já neobstála. 

Vodu ve skříňce jsme vyřešili, tak jsme se vrhli na další problém - nastupování do koňáku. Glory normálně nastupovala. Pak jsem pro ní přijela já a puf. Proč bych tam měla zalízt... 

Přejít hloupou skříňku.... To byl problém. Řešili jsme asi čtrnáct dní. A vyřešili.

Sestřih videí z velmi dávné doby. Někdy je to ku škodě, že jsme technologie tenkrát neměli. Zato jsme si to náramně vše užívali naplno v realitě.

Jooo drbání, to je vončo....

Stádo invalidních koní? Kde?

Moje stezka koňským světem v obrazech. Jak to vše začalo. Můj první kůň. Velký třesk - dostala jsem se na farmu. Než byl Sunset a historie. Sunset koně. Důvod, proč jsme Sunset koně. No a pár záběrů ze závodů, ve kterých tedy s Glory - jedním ze Sunset koní - budeme pokračovat.

Videjko našich překážek, prozatimních. Jim alias Jokin' Yellow Horse je machr, překážku vidí poprvé v životě a po chvilce váhání bez problému překoná. Je to pašák.

Dotvořila jsem poslední pro mne důležitou (a schopnou udělat) překážku a tak už budem jen cvičit, cvičit a cvičit. Ustupování různými částmi těla se zlepšuje, i když to tak nevypadá. Až ustoupí bez problému předkem a zadkem, vrhneme se na sidepass - tedy ustoupení celým tělem. Ještě nafouknu fitloptu a je to. Zbytek - nějak matrace a stání na ní, deštníky a petlahve poházené po zemi řešit nebudu. Pro mne zbytečnosti, některé i nebezpečné, těm se vyhnu.

Není každý den posvícení, a i když se Glorie snaží, některým věcem prostě nevěří. Ty je potřeba probrat pomalu. Voda je na dlouho, i když se v potoce ráchala vesele. Tohle je jiné. Proto si myslím, že na závodech příliš neuspějeme, protože Glorie je mladý kůň, a potřebuje si vše nejprve otestovat, mně ještě nevěří natolik, aby do toho šla po hlavě, jako můj Žlutý kůň Jim, který čuchne, trošku ho pošťouchám a jde (můžete prknout ve videu Naše koňské hříště).

V přípravě na závody přidáváme další překážky. Přesto si myslím, že budeme první od konce, ale to vůbec nevadí. Glory se snaží, já to neumím, a tak si blbnem. Problém Glorie je že neumí zvedat nohy, jako by jí nezajímalo, kde je vlastně má. Hlavně že skočí 130 cm chacha. Ale to časem přijde. Houpačka nám ale jde hezky. 

Z překážek jsme se přesunuly k přípravě "na ruce". Na závody je potřeba natrénovat ustupování, ať už přední nebo zadní částí, tak i celým tělem do strany. Protože je Glory šikovný koník, jde jí to. Vyzkoušela jsem kameru na hlavě ještě jednou, ale neumím to.  Budu jí používat na stativu.

Zakoupila jsem "terénní kameru", kterou si můžu přišroubovat k hlavě. Učinila jsem natáčecí pokus na dvě kamery, který tak úplně nedopadl. Je tedy lépe slyšet, co koni říkám, ale to myslím není úplně podstatné. Ještě udělám jeden pokus a od tohoto stylu upouštím. Přesto, Glorii překážky jdou, maká na nich, jako by to byla jediná její životní filosofie. Je to pašanda. 

Koně na hrací ploše. Zatímco jsme s Glory nacvičovaly disciplíny na závody, zbylé osazenstvo si šlo nacvičovat samostatně. Jima jsem zapojila i na ohlávce, protože on je na toto velký expert. Zvláště parádní bylo zhoupnutí na lávce, které nikdy předtím nedělal, i když přes houpačku již několikrát šel. toto jsme zkoušeli poprvé. No a zbytek... Příjemnou zábavu.

Mountain trail - přírodní překážky. Nejsem si jistá, jak moc je pneumatika přírodní, nicméně jsem zatím provizorně dvě upravila. Než je začli upravovat koně k obrazu svému, jak uvidíte na videích. Ano, videa jsou delší, pardon. Zde tedy s Glory pneumatiky poprvé, obrat o 360 stupňů, který musíme nejprve ještě docvičit, průchod brankou, se kterým není sebemenší problém, poráchaly jsme se ve vodě, a odložení máme taky na 1. K tomu máme nádherné počasí, tak parádička.

Hrací park jsme přesunuli o kousek dále z bahna. Měla jsem v úmyslu park udělat větší, rozmanitější, ale musím počkat ještě 3 měsíce, nebylo mi dopřáno. Překážky jsou stále ve výstavbě, již mi přišly podklady pro závody, tak uvidíme. Zatím se Glory tváří, že jako dobrý. Včera poprvé houpačka, bez ztráty kytičky.

Lehké opakování a nová "překážka", obcházení kolem kuželů do tvaru trojlístku. 

Když se kácí les, létají třísky, a tak u nás na našem herním plácku přistály čtyři takové menší třísky z údržby luk. Nová překážka, klády do tvaru W. Hned jsme to šly s Glorií zkusit. Dají se s tím podnikat různé kousky, Gory si s mými požadavky poradila hezky.

V rámci přípravy na závody (cha cha cha) jsme se dnes věnovaly požadavku "ustoupení na mávání", tedy odstoupení od "psychického" tlaku (bez fyzického doteku, na dálku). Ráda bych vyzkoušela slalom kolem kuželů, a k tomu by se mi hodilo, aby kůň ustoupil na mávnutí/zatočení vodítkem, buď předníma nebo zadníma nohama. 

Jestli to letos vyjde, vezmu Glory na závody. Tak začnem trénovat, pomaličku, polehoučku... 

Yo Yo Game už naposled. Netouš je kůň trochu zkažený. Je potřeba s ním v některých věcech opatrně, například když chcete, aby před vámi uhnul a zatlačíte na něj. Před dvěma lety jsme se některé věci pokusili opravit, spravit. V rámci první práce a zkoušky, co umí, jsem jojo hru použila - vlnění vodítka. Nechápal vůbec. Zkusila jsem mu to vysvětlit, ale pravděpodobně to neumím. Nechápal vůbec a ještě hrozilo, že si ublížíme navzájem. Před nedávnem jsem video z první zkoušky použila pro jiný účel, a k němu bylo napsáno, že: "Ono by bohatě stačilo tomu koníkovi vysvětlit, co se po něm chce,  absolutně tomu nerozumí.... Správné načasování tlaku/uvolnění/odměny zaručí výsledek". Tak se to pokusím vysvětlit, i když možná bezúspěšně. Na konci videa je porovnání dvou koní. Pětiletá kobča, která to v životě neviděla, ale zná dobře "můj tlak", a dvacetiletý valach, který "přirozenou komunikaci" zná z její nedobré stránky a na můj tlak v drtivé většině odpovídá agresivním protitlakem. Tak naposledy, než z toho zase vznikne nějaká aféra, prostě jen vysvětlení, ukázání, že koně chápou různě a i když dva dělají totéž, není to totéž.

Dnes jsem Glory vytáhla kvůli natočení věci, která tak úplně důležitá není a nemám v úmyslu v učení pokračovat, spíše jsem chtěla vyzjistit, jak bude reagovat. Yo Yo game/hra je jedna ze sedmi her PNH (Parelli Natural Horsemanship). Vlněním vodítkem s koněm couvete a přitahováním "berete" k sobě na rovných liniích. Pro koně, který to chápe pohodička. Pro koně, který ne docela problémek. A právě protože pro jiného koně to problém je velký, tak vzniklo jiné video, kde tyto dva koně porovnávám. Celé cvíčo trvalo jen ten čas, který vidíte. Zvuk jsem nechala, aby bylo trochu slyšet, jak na Glory mluvím. Na odfrknutí jsme se šly trošku projít a musím jí hodně pochválit. Oproti minulému cvičení to bylo moc hezké. 

Glooorie vymýšlí aloootrie, tak jsem i přes to, že zas fouká, šla "na chvíli" něco dělat. Že jen zopakujeme. Co to vymyslela za novou věc jsem nepochopila, a tak z chvilky byla zas dvacetiminutovka. Nakopat někam, občas. Zanechala jsem i originál zvuk, tak, jak pracujeme. 

Co by mě bavilo, tak sranda takovéhoto typu. U  nás, myšleno republikově, tomu říkají Mountain trail, nebo Extreme trail. Protože nejezdím, tak takhle vedle koně by to bylo super. Jenže vytvořit takovýto "park" není sranda. Před dvěma lety jsem tu vizi měla, ale protože to bylo ve špatný čas, myšlenku jsem zahodila. U nás, myšleno na frýdlantsku, možná i celkově na liberecku, o ničem takovém nevím. Ne v rozsahu např vodních překážek, bytelných překážek a hodně překážek. Co znám je jen Ježkův mlýn. A tak jen ukázka z doby, kdy jsme si hráli. Překážky už neexistují. Video se Žlutým koněm je v telefonu rozkousaném tímže koněm, a to bylo daleko lepší, protože Žlutý kůň je na tohle machr.

Nejsem si jistá, jestli nějaké vhodné závody pro Glorii (spíše pro mne) příští rok najdu, ale občas si trochu zatrénujeme. Některé činnosti se pomalinku zlepšují, např vyslání na kruh, ale jsou stále místa, kde je potřeba přidat, a některé věci i odbourat - časté "šacování" mých rukou. Celkově jsem v práci s Glory spokojená.

Odčervovali jsme, tak jsme koníšky zavřeli na plácek. To zas byly nervy, hlavně moje. Aneb když se na pět metrů čtverečních najednou vejde třináct koní...

Cvičení s Glorií velmi vtipné, neboť všichni museli asistovat, zavazet, lézt do cesty a podobně. Ale byla to sranda. Osmička kolem kuželů byla moc hezká, a Netouš (Lanett) pořehtával, že jako i jááá, i jááá, ale on neeee! 

Letošní předposlední přehánění velkých koní na vedlejší pastvinu. Ještě se musíme zase dostat zpátky. Ano, spoustu koní kulhá. Bohužel nikdo z nich není plně zdráv, proto se u nás jen pasou.

Glory podruhé, s překážkami. Špatně jsem si nastavila stojan, a ke všemu foukalo. Pardon za kvalitu. 

Sestřih práce mladého dvouletého paint horse, u kterého jsem nabídla pomoc majitelce se základním cvičením. Pracovali jsme 5 měsíců, v kruhovce, na jízdárně, na pastvině a chodili na procházky. Velmi šikovný a učenlivý koník.

Netouš po dlouhé době opět při práci. Jen tak pro srandu, nic závažného.

Postavila jsem novou překážku, za doprovodné asistence několika koní. S Glory jsme jí pak vyzkoušely při dalším, v pořadí třetím cvičení. Také jsme přišli na pár drobných nedostatků, které bude potřeba malinko vypilovat, jako je ustoupení před tlakem a vyslání do směru jen ukázáním rukou. Máme co na práci.

Netouš nás s Glory celé cvičení pozoroval, tak šel na plac také. To uhýbání na tlak mu ne tak úplně jde, ale hodně se zlepšil.

A když už jsem měla ten telefon v ruce, tak pár záběrů ze všedního dne našich koní.

Mladého koně je potřeba zaměstnat i psychicky. Tak jsem došla k závěru, že s Glory občas něco malého podniknem. Toto je první cvičení, co a jak, proč, jestli a tak. Trošku ztížená situace sousedními koňmi, ale to k tomu patří. 

Píseň z filmu "Brakýři", kterou zpíval Michal Tučný, ale nikde na internetu jsem nedohledala, tak jsem nazpívala osobně.

... prostě můj vtipný kůň...